Z historie území dnešní Prahy 11

Znak MČi  terakota
Někdy na konci tzv. starší doby hradištní nebo v její následující střední fázi pronikli slovanští předkové Čechů z Pražské kotliny až do našeho regionu. Osady v celém regionu kolem území dnešní Prahy 11 ale byly od nového centra odděleny rozměrným Nuselským údolím. Zůstaly až do 20. století součástí převážně zemědělského zázemí hlavního města.

Základem osady Chodova byl Chodův nebo snad Hodův dvorec. První písemná zpráva o obyvatelích se hlásí k roku 1185. Připomíná zdejší sedláky - "kmety". Nejstarší archeologické nálezy z prostoru tvrze jsou datovatelné nejdříve do závěru 13. století. Středověké cesty proti pravěkým /viz  Region v pravěku/ již nemíjely dnešní centrum Prahy. Propojily se s novou křižovatkou, která nyní vznikla u brodů přes Vltavu v centrálních částech dnešního hlavního města.

Chodov snad brzy připadl blíže dosud neurčenému rodu feudálů a od něj přešel někdy před rokem 1334 do majetku řádu křižovníků Strážců božího hrobu, první již doložené vrchnosti. Stal se součástí rozsáhlých panství křižovníků v Čechách. Řád měl klášter na Zderazi (dnes v sousedství Karlova náměstí).  Části okrajových pozemků počítaných k Chodovu a v okolí náležely různým církevním institucím, včetně Vyšehradské kapituly. Postupně přecházely na křižovníky. V blízkém sousedství je roku 1326 poprvé písemně doložená vesnice Litochleby. Později náležela týmž držitelům jako Chodov.

Území dnešních Hájů příslušelo ve starší historii k Hostivaři. Malá osada Milíčov, zaniklá počátkem 18. století poblíž dodnes existujícího objektu bývalého dvora, mohla mít starší kořeny. Horní Roztyly představoval ovčín asi z konce 16. století, náležející k (zaniklým) Dolním Roztylům.

Nevelkým vesnicím na jihovýchod od Prahy dominovaly hospodářské dvory a brzy také ovčíny, náležela k nim pole a louky. Dvory existovaly na území našeho dnešního správního obvodu v Chodově, Milíčově, Hájích a v Šeberově, v Hrnčířích byly dva, další v Újezdě a také v Křeslicích, u nichž později vyrostl ještě dvůr Štít. Ovčíny byly v Horních Roztylech, v Kateřinkách a u chodovského dvora. Dvorské hospodaření bylo zaměřeno vedle obilnářství, k němuž v novověku přibylo řepařství, na chov skotu, bravu a ovcí. Představovalo hlavní zdroj příjmů vrchností a pracoviště většiny obyvatel. Skot byl vrchnostmi prodáván na maso na novoměstském Dobytčím trhu, dnešním Karlově náměstí. Za husitských válek Chodov se dvorem, tvrzí a vším ostatním přešel do držení pražských měšťanů a pak se ocital v majetku vladyckých rodů. Zpráva z roku 1471, jak Magdalena Chodovská na novoměstském Dobytčím trhu mečem bránila spolu s řezníky svoje stádo dobytka před purkrabskými žoldnéři (kteří ho měli za její provinění odehnat), je dokladem o hospodářském využití chodovského dvora.

Za třicetileté války přičlenil chodovský statek ke svým rozlehlým panstvím Jiří Vilém Michna z Vacínova. Dvůr i tvrz /O tvrzi viz zde zvláštní stránku/ byly válkou značně poškozeny, v Chodově přežilo minimum obyvatel. Významu nabýval dvůr v Šeberově, který náležel téže vrchnosti. Po několika dalších změnách v držení roku 1676 získal Chodov benediktinský klášter u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském. Mniši přestavěli chodovský dvůr a zřídili výkonné hospodářství, neodradil je ani brzký požár. Když se ale později rozhodli pro velkorysou přestavbu svého kláštera (z níž se dodnes dochoval chrám na rohu Pařížské ulice), potřebné finance získali roku 1728 prodejem Chodova, Šeberova a okolí majiteli kunratického panství. V areálu chodovského dvora před třicetiletou válkou bylo možné najít nevelký pivovar, po 17. století zase lihovar a v 19. století kovárnu.

Po polovině 18. století stálo v Chodově a v Litochlebech mimo chodovský dvůr 18 domů různého významu a 3 pustá místa po hospodářstvích. V severním cípu katastru Chodova vyrůstal v 19. století nevelký Chodovec. Jeho vznik souvisel s neúspěšným pokusem o těžbu kamence na konci 18. století. V Litochlebech se k roku 1844 uvádí 29 domů se 173 obyvateli. Roku 1841 byl pro Chodov a Litochleby vyměřen společný katastr a Litochleby se staly osadou.

Po zrušení roboty v roce 1848 a zániku správního systému panství krátce poté vytvořily Chodov, Litochleby, Šeberov a Hrnčíře jednu politickou obec Chodov - Šeberov. V roce 1890 měla celkem 141 domů a 1 201 obyvatel. Z toho Chodov s Chodovcem 432 a Litochleby 282 obyvatel. Roku 1886 se stavěla na trase dosavadní komunikace od Prahy řádná silnice. Kolem ní vznikaly obytné a další objekty dnešní Starochodovské ulice. V roce 1908 byl Šeberov s Hrnčíři oddělen a brzy s ním byly spojeny Křeslice.

V Hájích, spjatých tehdy s Hostivaří, byl zřejmě již v 17. století zřízen hospodářský dvůr. Uvádí se lokalita Maly Hostivarz. U dvora v Hájích vyrostlo domkářské osídlení kolem (později zaniklé) ulicovité návsi, směřující od cesty kolem dvora kolmo do svahu.   

U Milíčovského dvora počátkem 18. století zanikla malá víska neznámého stáří. Její pole připadla ke dvoru, který byl v držení průhonické vrchnosti, a dílem asi rozšířila les, měnící se na panskou bažantnici. Doplnila ji soustava rybníků. Milíčovský dvůr tvoří přímou součást Prahy 11, rybníky a les se nacházejí na katastru Prahy - Újezdu.

V Hostivaři se původně nacházely kostel, škola, pošta a četnická stanice také pro obyvatele Chodova. V 2. polovině 19. století byla v Chodově otevřena skromná malotřídka, roku 1905 obec dala vystavět a otevřela vkusný objekt obecné školy. V desetiletích na přelomu 19. a 20. století vzniká spolková činnost, především hasičská jednota a Sokol.

Po roce 1918 obecní rada rozhodla, že se Chodov nezačlení do tehdy vytvářené tzv. Velké Prahy. Kunratický velkostatkář však ve dvacátých letech 20. století prodal pražské obci chodovský dvůr, k němuž náleželo 294 ha polí. Praha umožnila na části pozemků výstavbu a ostatní, včetně dvora, pronajímala. Chodov a také Háje, nyní též samostatná obec, se měnily v příměstské obce. Postupně došlo k elektrifikaci, začal tudy projíždět autobus. Přibývalo rodinných domků, číslování domů Litochleb bylo propojeno s Chodovem. Noví obyvatelé přicházeli také z různých pražských čtvrtí, z okolních obcí i ze vzdálených míst. Škola byla několikrát přistavována, v roce 1935 byla v dostavbě otevřena měšťanská škola. Zvyšoval se počet živností. V roce 1938 byl postaven Obecní dům, sokolovna a katolický kostel. Rozšiřoval se počet spolků. Oblíbená byla činnost místních divadelních ochotníků, začala i filmová promítání. Vznikla četnická stanice a v dalších letech základ budoucí pošty.

Dolní Roztyly, které stávaly v prostoru Spořilova, i hornoroztylský ovčín již v 18. století tvořily součást záběhlického panství, v 19. století připadly do katastru Záběhlic a staly se tamní osadou. Dolní Roztyly zanikly v letech 1. čs. republiky v první polovině 20 století kvůli výstavbě Spořilova, zdevastovaný neužívaný ovčín na konci století.

Období protektorátu za 2. světové války zanechalo trpké stopy a oběti. Snaha pomoci bojující Praze v květnových dnech 1945 vedla k Chodovskému povstání. V jeho průběhu, zejména 7. 5., přinesli Chodovští a lidé z okolí, kteří přišli na pomoc, velké oběti na životech. Připomíná je na tehdy zřízeném Chodovském hřbitově pietní prostor se společným hrobem obětí.

Po roce 1948 se z chodovského dvora stala farma Státního statku Praha, roku 1959 součást chodovského JZD. Od roku 1949 se obce Chodov a Háje staly součástí nově zřízeného okresu Praha - východ, ale od 1960 připadly do okresu Praha - západ. Přibývaly další rodinné domky a noví obyvatelé. Stále více obyvatel mělo zaměstnání v Praze.

V šedesátých letech vznikaly na katastrech 2 stavby celopražského významu, dálnice D1 a vodovod ze Želivky  /viz Významné stavby na území před vznikem Jižního Města/. Od 1. ledna 1968 byly obě obce začleněny do obvodu Praha 4. Dvůr a některé domy musely po roce 1971 ustoupit novým pražským páteřním komunikacim. Krátce nato začala na katastru Hájů také výstavba Jižního Města pro 80 tisíc obyvatel /viz Vznik Jižního Města /.

Jižní Město v kostce fota

ukládání fotografií pro JM v kostce
vlajky, autor: PhDr. Jiří Bartoň
 
vlajky
 
Znak Prahy 11
 
Chodovská tvrz
 
Praha správni rozdělení
 
Lidé u nás
 
Logo JmMP11
 
Tančící světlo
 
Akad. arch. Jiří Lasovský
 
Dny Prahy 11
 
Jihoměstský uličník
 
Vlajky nad Jm
 
Vlajky nad JM v
 
Růže z chodby panelového domu
 
Jablka se uchovala
 
Antonie Hegerlíková
 
Sen stal se 2
 
Kopie   Kopie   znak trochu wm o
 
Znak MČi  terakota
 
 
21.11.2005 18:56:03 - aktualizováno 14.8.2014 10:59:47 | přečteno 22089x | PhDr. Jiří Bartoň

Úřad městské části Praha 11,
Ocelíkova 672/1
149 41 Praha 415

tel: 267 902 111
fax: 267 902 286

FAKTURAČNÍ ÚDAJE:

Městská část Praha 11
Ocelíkova 672/1
149 41 Praha 4

IČ: 00231126
DIČ: CZ00231126

Datová schránka MČ Praha 11
Datové zprávy můžete zasílat do naší datové schránky.

  • Identifikační číslo datové schránky úřadu je nr5bpci

Objekty Úřadu MČ Praha 11 a dopravní spojení.

ÚMČ Praha 11, Ocelíkova 672/1

38676

úřední hodiny

Odbory: územního rozvoje, kancelář starosty, kancelář tajemníka, ekonomický, majetkoprávní, správy majetku

Pondělí 8:00 - 17:30 hod.
Úterý 8:00 - 11:30 hod.
Středa 8:00 - 17:30 hod.

Podatelna

Pondělí 8:00 - 17:30 hod.
Úterý 8:00 - 15:30 hod.
Středa 8:00 - 17:30 hod.
Čtvrtek 8:00 - 15:30 hod.
Pátek 8:00 - 14:00 hod.

Informační kancelář

Pondělí 8:00 - 17:30 hod.
Úterý 8:00 - 15:30 hod.
Středa 8:00 - 17:30 hod.
Čtvrtek 8:00 - 15:30 hod.
Pátek 8:00 - 14:00 hod.

V pátek informační kancelář provádí výpisy a ověřování pouze do 13:30 hodin.

V informační kanceláři se provádí ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a ověřování pravosti podpisu. Dále je zde v provozu Czech Point, kde je možné získat ověřený výpis z katastru nemovitostí, z obchodního a živnostenského rejstříku, z rejstříku trestů, z registru účastníků provozu modulu autovraků, ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, z bodového hodnocení řidiče a z insolvenčního rejstříku.
Nově jsou v informační kanceláři poskytovány služby spojené s datovými schránkami. Pracovnice s vámi vyřídí žádost o zřízení, zrušení a znepřístupnění přístupových kódů datové schránky.

Konverzi dokumentů, z papírové podoby do digitální a naopak, provádí pouze pracovnice informační kanceláře v Ocelíkově ulici. 

Pokladna

Běžné úřední hodiny pokladny

Pondělí 8:00 - 10:00 hod. 14:30 - 15:30 hod.
Úterý 8:00 - 10:00 hod. 14:30 - 15:30 hod.
Středa 8:00 - 10:00 hod. 15:00 - 17:00 hod.
Čtvrtek 8:00 - 10:00 hod. 14:30 - 15:30 hod.
Pátek 8:00 - 10:00 hod. -

Úřední hodiny pokladny v době zástupu

Pondělí 9:00 - 10:00 15:00 - 16:00
Úterý 9:00 - 10:00
Středa 9:00 - 10:00 15:00 - 16:00
Čtvrtek 9:00 - 10:00
Pátek 9:00 - 10:00 -

Dopravní spojení

stanice

Háje

autobus

125, 136, 154, 165, 170, 183, 213, 232, 240

metro

C - Háje

ÚMČ Praha 11, Vidimova 1324, 1325
úřední hodiny

Odbory: živnostenský, školství a kultury, životního prostředí, útvar interního auditu a kontroly

Pondělí 8:00 - 17:30 hod.
Úterý 8:00 - 11:30 hod.
Středa 8:00 - 17:30 hod.

Odbor vnitřních věcí

Pondělí 8:00 - 17:30 hod.
Úterý 8:00 - 15:30 hod.
Středa 8:00 - 17:30 hod.
Čtvrtek 8:00 - 15:30 hod.

Pozn. v rámci projektu Czech POINT poskytuje ověřené výstupy ze systému.

Odbor výstavby

Pondělí 8:00 - 17:30 hod.
Středa 8:00 - 17:30 hod.

Dopravní spojení

stanice

Metodějova

Metodějova

autobus

136, 213 

136, 213 

metro

C - Háje

C - Opatov

ÚMČ Praha 11, Nad Opatovem 2140
úřední hodiny

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví, Odbor kancelář starosty - oddělení krizového řízení, telefonní ústředna ÚMČ

Pondělí 8:00 - 17:30 hod.
Úterý 8:00 - 11:30 hod.
Středa 8:00 - 17:30 hod.

Dopravní spojení

stanice

Ke Kateřinkám

autobus

136, 213

metro

C - Opatov
cca 200m od st. metra

Informační kancelář ÚMČ Praha 11, ulice Šustova 1930

v objektu polikliniky Šustova (3. patro, č. dveří 4026)
tel.: 267 902 499

úřední hodiny

Pondělí

8:00 - 17:30 hod.
polední pauza: 13:00 - 14:00 hod.

Úterý 8:00 - 15:30 hod.
polední pauza: 12:30 - 13:00 hod.
Středa 8:00 - 17:30 hod.
polední pauza: 13:00 - 14:00 hod.
Čtvrtek 8:00 - 15:30 hod.
polední pauza: 12:30 - 13:00 hod.
Pátek 8:00 - 12:00 hod.

V informační kanceláři je v provozu Czech Point, kde je možné získat ověřený výpis z katastru nemovitostí, z obchodního a živnostenského rejstříku, z rejstříku trestů, z registru účastníků provozu modulu autovraků, ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, z bodového hodnocení řidiče a z insolvenčního rejstříku.

Nově jsou v informační kanceláři poskytovány služby spojené s datovými schránkami. Pracovnice s vámi vyřídí žádost o zřízení, zrušení a znepřístupnění přístupových kódů datové schránky.

Konverzi dokumentů, z papírové podoby do digitální a naopak, provádí pouze pracovnice v informační kanceláři v Ocelíkově ulici.

Dopravní spojení

cca 200 m od stanice metra C - Chodov

Volba verze

Kterou verzi stránek chcete zobrazit?

Mobilní Normální